Hradec Králové
Co vás čeká?
Pořádná procházka Hradcem Králové po stopách českého architekta Josefa Gočára. Zvítězil v anketě o největší osobnost české architektury 20. století. Hodně ceněná jsou jeho urbanistická řešení některých měst, zejména Hradce Králové. Vydáte se i po stopách židovské historie, po stopách tzv. kamenů ztracených.
Čeká vás asi 7,3 km a 5–6 hodin s veškerým povídáním. Audioinfa je 54 minut. Procházka má 26 zastavení, 12 otázek, posílíte tělo i ducha a užijete si jedno nádherné město.
Začátek a konec
Komentovaná procházka Hradcem Králové začíná i končí na Velkém náměstí. Pak se podle mapy vydáte přes Malé náměstí do bývalého židovského ghetta, na Kavčí plácek, kolem staré synagogy k prvním domům, které tu Gočár postavil. Pak taky do městského parku, který navrhl.
Zastavíte se u Muzea východních Čech. Monumentální budova byla postavená podle návrhu architekta Jana Kotěry (1909-1912), který navrhl také všechny interiéry včetně nábytku a dalšího vybavení. Na výzdobě budovy se podíleli i další čeští umělci – sochař Vojtěch Sucharda (alegorické figury v průčelí), malíři Jan Preisler návrhy mozaik), František Kysela (okenní vitráže) nebo Josef Novák. Budova je jedinou Národní kulturní památkou ve městě.
1908 - 09 se Gočár stal hlavním manažerem projektu Kotěrova muzea
Kotěra trpěli bipolární poruchou, která se mu zhoršovala, a tak jeho spolupracovníci byli čím dál podstatnější. Gočár to za něj dotáhl, protože bipolární Kotěra byl půl roku mimo hru kvůli psychickým obtížím.
Pak půjdete přes Gočárův most, Masarykovo náměstí, Ulrichovo náměstí, kolem kostela, který vypadá jako zaoceánský parník, až ke Gočárovým školám na nábřeží Labe. Pak kolem řeky a secesní vodní elektrárny, jezu Hučáku k soutoku Labe s Orlicí, kolem dřevěného kostela sv. Mikuláše a vyberete si jedny ze tří velice zajímavých schodů, kterými se zas vyhoupnete zpátky na Velké náměstí.
Kameny zmizelých
8 z 26 zastavení se věnuje židovské historii města. Kromě zastavení u staré synagogy nebo v bývalém židovském ghettu to jsou především zastavení u tzv. kamenů zmizelých, což je projekt německého umělce Guntera Demniga. Po celé Evropě pokládá před domy, kde žily, a odkud zmizeli, betonové dlažební kostky s mosazným povrchem s vyrytým jménem a životními daty oběti holokaustu. V roce 2023 bylo těch kamenů v Evropě 100 000. U nás jsou od roku 2008, první kámen byl položen v Praze. V Hradci jsou od roku 2024.
