O mně

Průvodcuju celý život

Mám v sobě průvodcovský gen. Když se někam jede, všechno si předem nastuduju, vytisknu itinerář, při procházkách ho doplňuju a po nich z toho obvykle něco sepíšu, aby byly tipy na příště. Posledních 8 let připravuju procházky Prahou i na místa našich výletů a dovolených. Možná za to může i moje bývalá profese tv redaktorky. Hledat informace, sbírat je a sepisovat - to mám v krvi. 

Nejsem profesionální průvodkyně s deštníkem nad hlavou. Můj přístup je od A do Z jiný. Nemám to postavené jako dějepisnou výpravu, ale jako veliké dobrodružství plné příběhů, legend, drobných maličkostí o obyvatelích daných míst, o tajných zákoutích. Moudré hlavy mi řekly, že je to užitý storytelling. Prostě pohádky a legendy v praxi. I když trošce historie se samozřejmě nevyhýbám, ale není to pro mě alfa a omega. Hlavní je, aby to mělo šťávu. A tu jako bývalá herečka dodám. 

Turistika pro introverty

Coby průvodkyně jsem divoká, ale když jsem v roli někoho, kdo se nechává provádět, jsem těžká introvertka. Nerada chodím se skupinami cizích lidí. Navíc hůř slyším, takže pokud průvodce nemluví kvalitně a dostatečně nahlas, moc z toho nemám. Na komentovaných procházkách jsem proto často trpěla.

Především mě ale neuspokojovaly informace o daných místech, lidech. Historie a architektura je pro mě málo. Suchý, daty podložený historický výklad často deklamovaný monotónním hlasem není nic pro mě. Chci znát víc. Osudy místních obyvatel, legendy daného místa. I když třebas nepodložené. Inu s legendami už to tak chodí a vůbec mi to nevadí. Takže cizí komentované procházky většinou beru jen jako základ pro vlastní procházení se. Trochu načuchám to místo a pak si ho dotvořím podle svých představ.

Jak mi výlety rostly pod rukama

Coby bývalá novinářka samozřejmě stojím o dobré zdrojování, přesto se nebráním ani lechtivým legendám, pikantním drbům a povídačkám, které se o daném místě, domě, lidech tradují. 

Každé místo mi tak postupně bobtnalo pod rukama a neustále jsem ho doplňovala, když jsem objevila novou pikošku, zajímavý fakt nebo historickou spojitost. Z pár stránek o Hodkovičkách je 100 stran. Po první skromnější procházce mými rodnými Hodkovičkami můj táta řekl: „Hele, ta procházka Hodkovičkama byla super, ale mohla bys ještě dohledat a doplnit info o nějakém letci RAF, který tu prý někde žil. To by bylo zajímavé.“ 

Díky tomu jsem našla jeden z největších příběhů celé vycházky – Tomáše Loma. Podobně jako později radistu Jindřicha Klečku, který žil v mé ulici a přitom jsem o něm nevěděla ani ň. Prásk, dalších 20 stran. Stejnými propletenci se z 20 stránek o Novém Světě stalo 80.

Detektivní pátrání

Je to vlastně detektivní pátrání, historická sonda, rešeršování jak do nějaké kroniky, a testování na lidech, jestli je to takhle baví a co je nejvíc zajímá.

Některé procházky byly původně na hodinu a teď mají tři hodiny. To když jsem Nový Svět rozšířila o spoustu drbů, které jsem dohledala, a o procházku dolů na Malou Stranu Jelením příkopem (jde to jen od jara do podzimu, pak se Jelení příkop zavírá). Byl tam medvědinec, je tam Masarykova vyhlídka a zajímavé stavby cestou dolů směr Malostranská. Já jako Pražanda tam nikdy dřív pořádně nebyla. A teď v dospělosti ráda objevuju, co mě jako děcko moc nezajímalo.

Jak audioturistika funguje? Vše nahraju (tunu informací, lechtivých historek, vtipných detailů, příběhů i dat), připravím do mobilu (mapu, přesnou cestu, úkoly, otázky, fotky, videa) a vy můžete vyrazit a poslouchat mě ve skuchátkách a sledovat v mobilu. Čeká vás turistický klid. S mými audiovýlety zažijete intimní procházky, jaké nejsou možné s živým průvodcem. Ideální turistika pro introverty.

Nabízím i privátní vycházky, kdy jdete jen vy s partou svých kamarádů nebo členů rodiny.