Pražští lampáři a plynové lampy
Na Vánoce 2025 jsem poprvé viděla pražského lampáře. Lampáři chodí jen během adventu a jen po Karlově mostě. Ručně tam rozvsěcují plynové lampy, které jsou po celé Královské cestě, ale jinde než na mostě se rozsvěcují dálkově.
Díky nebo spíš kvůli sociálním sítím se z pražských lampářů ve slušivých uniformách z konce 19. století stal loňský vánoční hit a davy lidí čekaly po čtvrté hodině na Křížovnickém náměstí, až přijdou a začnou lampářskou tyčí rozsvěcet jednu plynovou lampu za druhou. Davy tak husté, že lampáře ani nebylo vidět. Naprostý blázinec a masakr.
Tady jsem to natočila na video (podobná videa najdete u mě na Instagramu):
Podle lampářů je to i knihou Dana Browna Tajemství všech tajemství, díky které se do Prahy během zimy přijelo podívat mnohem víc turistů než jindy. Kdybyste se chtěli vydat po stopách tohoto světového bestselleru, mám dvě literárně turistické procházky:
Královská cesta a mysteriózní knižní thriller
Folimanka – Vyšehrad s Brownovým thrillerem
Teda, že lampáře nebylo v těch davech vidět, je pravda jen napůl. V Praze totiž máme dva lampáře. Jeden je nejstarší na světě, toho jsem natočila, druhý je nejvyšší na celém světě a toho vidí všichni i v davu turistů s nažhavenými mobily. Kdyby mu někdo sebral jeho hůl, tak by prý na pár plynových lamp se svými 205 cm dosáhl i bez ní. Lampář Jan Žákovec je bývalý mistr republiky v basketu a je taky znalec plynové historie a předseda cechu lampářů.
Muzeum
Kdybyste se s ním chtěli projít Národním plynárenským muzeem v pražské Michli (ročně jím projde 2500 lidí), stačí prý zavolat nebo poslat mail a na všem se domluvíte: +420 724 104 874, jan.zakovec@ppas.cz.
Lampáři jinde ve světě
V Praze chodili lampáři rozsvěcet plynové lampy dlouhých 262 let. Dodnes plynové lampy svítí asi v 60 městech světa, ale lampářů je mnohem míň. Jsou ve Wroclavi, Baden Badenu, v Záhřebu a u nás. Jinak se už v Evropě plynové lampy rozsvěcí dálkově z plynárny nebo v Londýně pomocí časových rozžehovačů. I u nás se jindy než v období adventu a jinde než kolem Karlova mostu zapínají dálkově.
Plynové lampy se u nás poprvé rozsvítily v roce 1847, na což ve svých fejetonech vzpomíná i Jan Neruda. Byla to prý taková sláva, že měli Pražané světla jako ve dne, že se mladý Neruda zdržel venku a táta ho pak za to seřezal.
Poslední plynové lucerny v Praze zhasly v roce 1985. Znovu se začaly rozsvěcet na Královské cestě od roku 2002. Jen na Karlově mostě jich je 46.
Zajímavosti ze světa plynových lamp
Jinde ve světě lampy nejsou zelené. Proč u nás ano? V roce 1890 se kupovala zelená barva na natření pražských laviček a úředník magistrátu se spletl o desetinnou čárku a barvy bylo moc, tak se využila i na lampy.
V minulém století jsme měli 20 let i ženu lampářku.
Existuje plynové rádio, varhany, semafor, žehlička, kamna, pračka, tvarovač klobouků, diaprojektor – vše je v muzeu plynu v Praze.
Když se ve středověku lampy začaly objevovat v ulicích hlavního města, mnohým lidem to vadilo. Třeba zlodějům a prostitutkám to kazilo kšefty. Ty se lépe dělaly pod rouškou tmy. A tak tehdy lampáři ve výbavě nosili i píšťalku, na kterou pískali, pokud je někdo napadl.
Prvních 123 olejových luceren z roku 1723 to tak nemělo snadné.
První městská světla byla církevní, svítila před obrázky a sochami svatých, takže první osvětlený byl Karlův most, kde byla hromada soch svatých. Plynové světlo je krásné, protože je to skutečný oheň a ten lidstvo doprovází od pradávna a cítíme, že je v něm síla a máme ho rádi. Znamenal život. Plynové světlo má dobrý vliv na psychiku.
Foto: Berta Kavková, Martin Kavka a já