Starý Žižkovský židovský hřbitov

Znáte? Na přelomu tisíciletí prošel areál rekonstrukcí a dnes je přístupný veřejnosti.

• pátek 9-14

• neděle - čtvrtek 9-16

• soboty zavřené

• Fibichova ulice, přímo pod Žižkovskou věží

40 000 pohřbených

Používal se mezi lety 1787 - 1890 a sloužil pražské židovské obci k pohřbívání zesnulých. Bylo tu pohřbeno 40 000 osob, mezi nimi řada významných rabínů a učenců. Nejnavštěvovanějším hrobem je hrob pražského vrchního rabína Ezechiela Landaua (Noda bi-Jehuda) žijícího v letech 1713 až 1793.

Zbylo jen 10 % původní plochy. Za bývalého režimu se žádné víře nedařilo, mocní si ničeho nevážili, a tak v roce 1960 zbořili velkou část obvodové zdi hřbitova, povalili náhrobky, zavezli je zeminou a asi tři čtvrtiny hřbitova se proměnily na veřejný park – Mahlerovy sady. Zbyla jen nejstarší část hřbitova s nejcennějšími náhrobky.

K nenávratné devastaci části pohřebiště došlo během let 1985 až 1986, kdy se tu začala stavět Žižkovská věž. Památkáři sice pražské židovské obci něco slíbili, ale nedodrželi to. Během stavby stavaři ničily hroby i náhrobky ve velkém, odváželi je na skládku, z rozřezaných náhrobků se staly dlažební skotky, kterými vydláždili pěší zónu na Příkopech a spodek Václaváku.

Návrat domů

V roce 2022 na hřbitově slavnostně odhalili památník Návrat kamenů. Vypadá jako hromada kostek. Jenže jsou to kostky s příběhy. Jen na spodní částí Václaváku jich našli 6 000 o váze 7 tun. Autoři památníku jsou sochaři Lucie a Jaroslav Rónovi. Kopule uprostřed památníku symbolizuje jarmulku, kruh symbolizuje celistvost a jednotu, 9 slunečních paprsků z kamenných zdí pak ruiny chrámu a židovskou historii. Jeden z paprsků směřuje k Jeruzalému.