Jak dnes vypadá nacistický důl Sauersack ze seriálu Rapl?

U dolu Sauersack jsme byli na začátku roku 2025 s dcerou, která ho fotila do portfolia na přijímačky na fotografickou školu. Nakonec se dostala na cestovní ruch, který měla na první pozici, takže je spokojená, ale fotí dál. Tímhle temným místem jsem zažehla jiskřičku uměleckého srdce.

Teda dostávali jsme se k němu a hledali ho v závějích půl dne, protože jsme vyrazili ze špatné strany od Jelení. Od Rolavy to nakonec šlo a hladce. Ale byla klemra. V Praze už bylo jaro, tady krušná zima. Však jsou to taky Kuršné Hory, že áno. Moje maminka a babička odsud pocházejí. Z Krušných Hor. Nakonec jsme zaparkovali v Rolavě, dál už auta nesměla, a došli pár kiláků po silnici k dolu pěšky. I když mrzlo, až praštělo, bylo tam hodně lidí, nechci si to představovat v létě. Spousta pitomců přijela autem až k dolu, zákaz nezákaz. Pak tam řvali, lezli, kam neměli a zas odjeli. Ale my tam byli dlouho kvůli focení, takže jsme si to tam užili i chviličku sami pro sebe. Ten chlad, temnotu, to místo nevyzařuje nic hezkýho.

Nacistický cínový důl Sauersack (též důl Rolava nebo lidově Cíňák) na Karlovarsku je kousíček od německých hranic (10 minut pěšky). V letech 1940–1945 ho tu provozovala německá firma Zinnbergbau Sudetenland. Vedle byla vesnice Rolava (191 domů), kde ale žili Němci a po válce to skončilo v pohraničním pásu a obyvatele vyhnali a vesnice zanikla. Jediný dům, co tam zbyl, je Poštovna Rolava, byla kdysi pošta, dneska skromná restaurace (šli jsme kolem, kousek od ní jsme parkovali).

Lágr pro válečné vězně

Vedle dolu byl lágr pro francouzské a ruské válečné vězně, kteří v dole pracovali. Většinu tvořili Sověti (až 500 lidí) a Francouzi (asi 150). Byli tam ale také nuceně nasazení Řekové, Italové, Ukrajinci, Poláci a Češi (krejčí, švec aj.). Za války tu zemřelo 5 vězňů (2 v dole, 3 byli zastřelení při pokusu o útěk).

Zásoby rudy odhadovali nacisti na mnohem víc, než jí ve skutečnosti bylo. Vytěžili jen něco přes 100 tun cínu, chtěli 820 tun. Jenže výsledky byly nejspíš zmanipulované a cínu bylo ještě míň. Přitom to byla monstrózní stavba, kterou obsluhovalo 650 lidí.

150 tun vytěžené rudy denně

Musela to tu být tvrdá dřina. Denně tam dokázali upravit 150 tun vytěžené rudy. Z ní pak ještě dostávat cín.

Po válce to tu osvobozovali nejdřív Amíci a pak Rusové, ale nebylo koho, zdrhli odsud nejdřív dozorci a pak i váleční zajatci. Dřevěné budovy zajateckého tábora zmizely.

Techniku povětšinou rozebrali, doly nechali zatopit vodou nebo zavalili zeminou a nechali ho jako skanzen tlít, rozpadat a hnít. Vzniklo vlastně archeologické naleziště. S temnou atmosférou. Jsou tam všude hluboké díry, schody do nikam, trčí tam trubky a tyče ze všech stran, a ten led, sníh a zima tam tomu přidali.

Seriál Rapl

Chodili sem třeba hráči airsoftu nebo příznivci paranormálních jevů a umělečtí performeři. To místo se objevilo v seriálu Rapl, takže je in a v létě to musí být strašný Václavák. Zůstal tu kruhový bazén na zahušťování kalů - ten byl právě v záběrech z dronu v každých titulcích Rapla. Když jsme tam byli mi, byl zamrzlý.

Urbexing

Jezdí sem taky urbexeři. Urban exploration (též infiltrátorství nebo urbex) je prozkoumávání měst, továren či jiných objektů, které vznikly lidskou činností. Nejde přitom o muzea či snadno přístupné objekty, ale naopak o objekty, které lidé běžně nemohou vidět. Ve většině případů je urban exploration nebezpečný a ilegální, protože průzkumníci musí překonávat překážky, jako jsou ploty, zdi, rozpadající se budovy, bezpečnostní kamery nebo ochranky. Urban exploring sám má jedno nepsané pravidlo, jímž je „neodnášej si nic než fotky, nenechávej nic než stopy“