Kubismus v Brně: 4 architektonické unikáty a kde je najít

Vrátili jsme se s manželem z Brna, kde on byl pracovně a já vlastně taky. Sice jsem ho jen doprovázela coby jeho vyvolená ozdoba, ale zároveň jsem si vypsala pár kubistických staveb, které bych tam ráda viděla. Na cestách to tak dělám už dlouho. Lovím kubistické houby (jak kubismu s nadsázkou říkám) a raduju se z každého dobrého nálezu hodného zaznamenání.

Rondokubismus v Brně: Bývalá Okresní nemocenská pokladna (Gotham)

• 1922–1924
• Architekt: Jindřich Kumpošt
• Sochy: Václav Mach
• Adresa: Nerudova 321/11, Brno

Německý expresionismus a rondokubismus

Expresivní byl červený nátěr, ten byl po válce vzácný, protože většina města byla rakousko-uhersky šedá. Z domu ale s lety výrazná červená zmizela, za komančů to prý bylo černé a špinavé a místní domu říkali Gotham.

Budova má 6 pater – úřadovny a lékařské ordinace byly jen v přízemí a prvním patře, ve zbytku bylo 56 bytů, protože dostali státní podporu pod podmínkou, že tam budou ve dvou třetinách byty. Půdorys stavby je ve tvaru písmene A, uvnitř jsou dvě nádvoří. Konstrukce je ze železobetonových pilířů, díky kterým mohli stavaři ztenčit obvodové zdi ze 100 na 45 cm a urychlili tak stavbu, která zabrala jen rok.

Konstrukce (tedy ty pilíře) jsou i na fasádě, na boku zčásti, vepředu jsou sloupy komplet a na nich jsou sochy klečících postav od sochaře Václava Macha (symbolizují sociální poslání nemocenských pokladen). Byla to ve své době nejmoderněji vybavená stavba v Československu. Bylo tam ústřední topení, potrubní pošta, dokonale vybavené ordinace, elektrické výtahy a telefonní ústředna se 75 telefonními stanicemi.

Ambulatorium Okresní nemocenské pokladny

• alias Zemská úřadovna a nájemní byty Všeobecného penzijního ústavu
• 1921–1922
• architekt: Jindřich Kumpošt
• rondokubismus
• Nerudova 294/14/63, Brno-střed

Přes ulici od Okresní nemocenské pokladny stojí budova ambulatoria, kterou podle Kumpoštova návrhu postavili v letech 1921–1922. Byly v ní ambulantní kliniky a chirurgické oddělení. V 50. letech obě budovy šly pod správu Městského ústavu národního zdraví v Brně a šlo to s nimi z kopce. Dnes patří městu Brnu a slouží pouze lékařským účelům. Z bytů jsou ordinace a čekárny, původní promyšlené dispozice jsou ty tam a zůstaly tmavé chodby a stísněné místnosti. Stejně jako při stavbě protější nemocenské pokladny dostali dotaci, ale museli většinu domu zasvětit bytům.

Nemocenská pokladna soukromých zřízenců a úředníků

• Styl: rondokubismus
• Architekt: Jaroslav Syřiště
• Adresa: Kounicova 299/42, Brno
• Rok stavby: 1923

Ve 20. letech se hodně stavělo v Kounicově, která reprezentativně propojovala centrum s novým Královým polem. Pražská organizace (NPSZÚ) chtěla administrativní budovu a stavbu zadala brněnskému architektovi Jaroslavu Syřištěmu, který do projektu promítl vlivy pražské rondokubistické architektury. I tady dostali státní dotaci s podmínkou, že kancly budou jen dole, ve zbytku byty (celkem 20 bytů). Na fasádě jsou plastické emblémy s iniciálami společnosti. Bohatý geometrický dekor, plastická fasáda a dvoubarevné typicky rondokubistické řešení – červená a bílá byla naše první vlajka, než se do ní vklínilo modré Slovensko.

Ještě 1 kubismus v Brně

Obchodní centrum Petrov (Obchodní a nájemní dům Jindřicha a Gabriely Plačkových)

• styl: moderna s kubizujícími prvky
• Nájemní dům s obchody G. a J. Plačkových
• Domovní znamení: U římského císaře
• Datace: 1914–1915
• Architekt a stavitel: Josef Müller
• Adresa: Masarykova 410/28, Brno

Židovští obchodníci a manželé Jindřich a Gabriela Plačkovi měli na Masarykově ulici několik obchodů s konfekcí. V roce 1914–1915 si tu nechali postavit podle projektu Josefa Müllera velký obchodní a nájemní dům.

Citace z brněnského architektonického manuálu

Průčelí člení zhuštěné vertikální pásy pěti třípodlažních polygonálních arkýřů, nad nimiž navazuje horizontální pás úzkých obdélných oken členěných pouze rastrem subtilních pilířků. Mansardová střecha je prolomena pěticí vikýřů tvaru volského oka. Dekor maximálně odlehčeného průčelí je redukován na ústupkové parapetní výplně v arkýřích, kanelury meziokenních pilířků horní okenní řady a jemné linie perlovce v profilaci korunní římsy.

Tak a teď mi podle toho popisu nakreslete, jak ten dům vypadá. Nééé, nebojte, to byl vtip. Já tomu taky nerozumím a podobné architektoniny si prostě překládám slovo od slova, větu za větou.

Překlad do lidštiny:

Přední stěna domu je velmi nahuštěná a tvoří ji pět vícehraných arkýřů (uzavřených výstupků s okny), které se táhnou nahoru přes tři patra. Nad tím je řada obdélníkových oken. V lomené (mansardové) střeše je zasazeno pět malých oválných okének (tzv. volských ok). Celá fasáda působí lehce a její zdobení je velmi jemné a skromné – třeba drobný řetízek z kuliček (tzv. perlovec) na vrchní ozdobné římse pod střechou.

Jak rodina o dům přišla

Jejich rodinný podnik s textilem se úspěšně rozrůstal a firma ve 20. letech 20. století mimo výrobu dámské konfekce obchodovala také s bytovým textilem a doplňky, později i s perskými koberci a kožešnickým zbožím. V roce 1931 budovu upravili – nové výkladní skříně podle projektu architekta Zoltána Egriho. Počátkem 30. let přikoupili oba sousední domy (Masarykova č. 26 a 30) a doladili je tak, aby vše působilo jako celek.

V roce 1939 utekli před nacisty a jejich obchod jim vzali, tzv. ho arizovali. Za trest, že byli Židi, jim Němci sebrali dům. Po válce ho znárodnili komunisti a udělali z toho obchodní dům Petrov. Výrobu konfekce začlenili do oděvního průmyslu n. p. Prostějov. Budovám dávali dost zabrat a znehodnocovali je až do konce minulého století.

Po pádu komunistického režimu v roce 1989 přešla budova v rámci privatizace a majetkových vyrovnání do soukromých rukou. Rodině Plačkových ji ale nevrátili. Je to stále obchodní dům a administrativně-bytový objekt. V letech 2000–2001 prošel dům rekonstrukcí tak, aby se obnovil jeho původní vzhled.

Tak a to je dnes vše. Příště pro vás budu mít architektonický slovníček a podobné archibláboly si přeložíme pomocí něj. A ukážu vám dům od architekta Jurkoviče, který jsem taky během návštěvy Brna objevila. Je to ruina, kdysi to byla pýcha Brna a nejkrásnější fasáda ve městě.